Buldok-Tým

Sobota 8.3.

"závod Pečecká desítka"

Dnes vstávám v pohodě a s klidem, v devět hodin vyrážíme Honzovým autem, kde je přítomná Hanka a Martin ( Oslík )  a moje maličkost směr Pečky. I když nikoho neznám, tak cesta je příjemná. Přijíždíme do Peček hodinu před startovacím výstřelem. Honzík s Hančou a Oslíkem jsou tak hodní, že si jdou stoupnout do fronty na starovací číslo a vezmou i moje. Fronta se dá přirovnat k frontě na banány za komančů. Já se jdu zatím převlíknout do sportovního.

Po lehčím zahřátí vyrážím směr start, najednou slyším startovací výstřel. Po chvíli se ocitám na konci běžícího pole po boku s jedním vyzrálým běžcem, který mi po prvním kilometru nečekaně utíká. Každopádně  křičí "mladíku, v klidu, každý svým tempem". Tak běžím a přede mnou v dáli vidím běžce a první vesnici. V ní hraje hudba z amplionu jako při prvním máji, je to příjemné zpestření. Do toho okolo stojící lidi, kteří povzbuzují, jenž jim hlasivky stačí. V půli vesnice to nakopávám a začínám předhánět běžce a běžkyně, kteří ztrácejí tak jako já. Po chvíli dobíhám staříka, s kterým jsem vybíhal na startu. Po několika metrech mě začíná nepříjemně píchat v pravém koleni, tak zpomaluji a přebírám poslední místo v  závodě. Za vesnicí druhé menší stoupání a bolest v koleně sílí nehorázným způsobem, po chvíli zastavuji, usedám, tlačím prsty na bolavé místo a doufám, že to přejde. Po chvíli přijíždí nějaké auto, že mají jedno místo v autě volný. Já jim poděkoval, koleno zlobí, ale zatínám zuby, vstávám a pomalým během ala postřelená srnka zkouším běžet k první obrátce. Na 3,5 km potkávám po dlouhé době běžce, který běží proti mně a to tempem sprintéra. Tak si říkám pohodička, za chvíli je obrátka. Po chvíli menší skupinka vybíhá do kopečka. Přede mnou chlápek v červené bundě, proběhnu kolem něj a fičím nazpátek, v tom slyším "kampak mladej, tady ještě není obrátka", tak se otočím a běžím doleva, kam jsem směrován. Najednou v dáli vidím hromadu lidí, kteří běží vstříct mé maličkosti a někteří z nich mě povzbuzují "Buldoku, běž, bojuj". Za to jim moc děkuji, moc mi to pomohlo, za chvíli jsem v obrátce. Říkají mi čas ( ani nevím kolik )  a já říkám "chlapi, padla, jsem poslední". V tu chvíli si uvědomuji, že někdo zmiňoval vítr a ten se do mě pěkně opřel při cestě zpět k cíli. Lehce mě brzdil, ale já jsem běžel, před sebou prázdno, za sebou hasiče. Tak se snažím pádit co to dá, vůbec nemyslím na bolest kolena, ale na to, jak někoho dohnat.  Na horizontu kopce vidím jednoho běžce, každým běžekým krokem se přibližuji k soupeři, po chvíli mě začíná tížit ledvinka s lahví, i když moc neváží, tak je to znát, odepínám ji a za chvíli jsou tady hasiči, že mi ji vezmou, rád jim ji odevzdávám. Najednou úleva zádových svalů a celého těla a já se neskutečně rychle rozebíhám, předbíhám běžce, kterého tak dlouho sleduji. ve vesnici pořád mnoho lidí, kteří tleskají a povzbuzují. běží se mi proti první půlce ohromně dobře. za vesnicí vbíhám do posledních dvou kilometrů, před sebou vidím skupinku lidí, kterou bych snad ještě před cílem dohonil, přesto mi je líto běžce, kterého jsem předběhl a vím ajk se špatně běží samotnému, tak jsem na něj počkal klusem na místě, pak jsem běželi po boku a klábosili až do cíle za ohromného povzbuzování okolo stojících lidí. Starší borec mě před cílem předhání a já dobíhám na 285. místě z 285. zúčastněných závodníků. jsem rád, právě jsem uběhl můj první běžecký závod v životě za skvělých 67 min 32s, jsem šťastný a spokojený. Po chvíli ke mně přicházejí lidé z mého Buldok-týmu a gratulují, je to příjemné, že v cíli i přes můj pozdní doběh čekali a podpořili mě i po doběhnutí závodu. Moc se těším na další závod. Nedá mi to poděkovat pořadatelům a organizátorům za perfektně připravenou trať, lidem kteří nás v rámci startovného velmi chutně a ochotně pohostili a na skvělý nápad s tombolou, kterou hlavně ocenili běžci jako já, že si ohli odnést nějakou cenu, i když nevyhráli a mají památku na závod v Pečkách. Poděkování patří lidem, kteří nás běžce a běžkyně povzbuzovali po celou dobu závodu. Závěrem můžu říct příští rok se tam sejdeme a zase si pořádně zazávodíme.